Druhý den letního soustředění JŠS odstartoval v osm hodin snídaní a chvilkou osobního volna, po které jsme vyrazili do Jablonce na dopolední tréninkovou jednotku. Na sportovišti SK Břízky jsme se po rozcvičce a cvičení na core vrhli na squashové kurty. Cestou zpět do Maxíka jsme měli rychlozastávku v obchodě a dorazili jsme přesně na oběd.
Po poledním klidu účastníci pokračovali v osobním rozvoji, když prezentovali ilustrace svých jmen, bydliště, co rádi dělají, co se jim v tomto roce vydařilo, co by rádi v příští sezoně a co si myslí, že je potřeba k přežití, což je téma, na kterou je zaměřená část doprovodného programu. A že se jim ilustrace náramně vydařily! Následoval trénink. Vydali jsme se na přilehlou sjezdovku, která se při poznávací procházce první den jevila pro běhání naprosto dokonale. Při příchodu na místo jsme však zjistili, že je celá ohraničená elektrickým ohradníkem a slouží v letním období jako pastvina pro zvířata. Mimochodem právě zde pobývá osel, kterého u chaty slýcháme. K výběhům do kopce jsme místo uzavřené sjezdovky využili stoupáček u vleku. Při běhání nám během druhého dne poprvé, a naštěstí naposledy, sprchlo, ale déšť nebyl nijak výrazný, tak jsme kopečky ještě doběhali a až po odvedené práci šli zpět do chaty.
Po druhém tréninku následoval na přání relaxační fotbálek. Respektive fotbálek měl sloužit jako relaxační vložka, ale po příchodu na hřiště bylo zřejmé, že to žádná pohoda nebude. Při prvním pohledu naše juniory hřiště uchvátilo, místo hry na omezené části okamžitě chtěli hrát na celé. A první okamžiky po výkopu daly najevo, že tohle procházka rozhodně nebude. Hrálo se nahoru dolů, sprinty do útoku, do obrany a zase dopředu. Bylo krásné sledovat, jakou dynamiku v pohybu všichni hráči, kromě trenéra, mají. Za náběhy za obrany, jaké junioři předváděli, by se nemusel stydět ligový fotbalista, bohužel mnoho nadějných akcí skončilo á la Tecl. K vidění byl i nespočet odvážných kliček, všichni junioři překvapili svými dovednostmi a byla to paráda. Carine byla obávanou střelkyní, záda jí kryl neohrožený obránce Peťa a v jejich týmu se neztratili ani hráči, kteří fotbal hrají zřídka – Ondra s Lukášem byli naprosto neúnavní a předvedli úžasné průniky. Lukáš navíc vytáhl i nebojácné zákroky v pozici brankáře. Na straně druhého týmu řádili v útoku Matěj, Honzík a Luky, přihrávky jim rozděloval David a záda jim kryl precizní obránce Alex, přes kterého nebylo vůbec snadné se dostat. Po neplánované hodině a půl hry byl stav nerozhodný 7:7. Z diskuze o trenérském návrhu hrát do devíti vzešlo, že vítězem se stane tým s jedenácti góly na kontě. Zápas nakonec skončil těsně před večeří oblíbeným squashovým výsledkem 11:9.
Po večeři odstartovala další část doprovodného programu – týmovka. Junioři byli rozděleni do týmů a ve zbylém čase vymýšleli názvy týmu, pokřiky a hlavně tvořili své vlajky. Na středu je nejhorší předpověď počasí z celého týdne. Mělo by vadatně pršet, celý den. Tak uvidíme, co všechno zvládneme. Tréninková skupina se nám významně rozšíří, dorazí klan Pištěků, část Máca klanu a Luky Kučiak.
